Co znamenají barevné značky v příběhu →
U LeeHi si člověk snadno zapamatuje hlas dřív než tvář. Má v sobě hloubku a zvláštní zdrženlivost: emoce často vystoupí z drobné změny fráze, nikoli z velkého gesta.
Její vlastní příběh ale nezačíná jistotou, že právě takový hlas musí uspět. Začíná dívkou, která si jeho barvou nebyla jistá — a která se postupně učila rozhodovat, co s ním chce říkat.
1996–2011: Dívka, která si nebyla jistá vlastním hlasem
Lee Ha-yi se narodila 23. září 1996 v Bucheonu. Jméno LeeHi je stylizovanou podobou jejího skutečného jména 이하이, vyslovovaného přibližně „I Ha-i“.
V rozhovoru pro Avex později vzpomínala, že v době jejího dětství byly oblíbené jemnější ženské hlasy. S vlastním hlubším, hutnějším zabarvením se proto obávala, zda se vůbec může stát zpěvačkou. Teprve setkání se soulem jí pomohlo poznat hudbu, do které její hlas přirozeně zapadá.
Ani soutěžní začátek nepopisovala jako vyústění od dětství naplánované kariéry.
K účasti v K-pop Star ji povzbudilo okolí a především starší sestra, která ji přesvědčovala, aby příležitost nepustila. Opravdovou jistotu, že chce zpívat profesionálně, získávala až v průběhu soutěže.
Je v tom drobný paradox jejího začátku: právě barva, o které pochybovala, se stala tím, podle čeho ji publikum poznávalo.
2012–2014: Úspěch přišel dřív než čas mu porozumět
První řadu K-pop Star dokončila v roce 2012 na druhém místě. Následovala smlouva s YG Entertainment a na podzim debut se singlem 1, 2, 3, 4. Bylo jí šestnáct let.
Když později o tomto období mluvila, připomínala, že měla tolik práce, že si úspěch sotva stačila uvědomit. Tlak přišel postupně, s cenami a vědomím, kolik lidí její další kroky sleduje.
V roce 2013 vydala First Love — První láska. O rok později se spojila s Lee Su-hyun z AKMU v projektu Hi Suhyun. Singl I'm Different — Jsem jiná, s hostujícím Bobbym, postavil vedle sebe dvě výrazně odlišné hlasové barvy.
Vedle sólového debutu tak vznikl prostor pro souhru a lehkost. LeeHi nemusela být pouze vážnou mladou zpěvačkou s překvapivě dospělým hlasem.
2015–2016: Čekání, maminka a obava, že lidé zapomenou
Po prvním albu další velký sólový projekt dlouho nepřicházel.
Při návratu v roce 2016 přiznala, že se bála, zda na ni posluchači nezapomněli. Přemýšlela, co bude dělat, pokud už její hudbu nebudou chtít slyšet. V čekání jí pomáhaly rozhovory s maminkou; učila se také psát písně.
Tichost, která zvenčí vypadala jako chlad
Ve stejném rozhovoru vysvětlovala, že se o ní říká, že působí chladně. Sama to spojovala s ostychem. Snažila se více mluvit, aby její zdrženlivost okolí nečetlo jako nezájem.
I přes zklamání z dlouhé přestávky tehdy říkala, že vstupu do YG nelituje a váží si lidí, s nimiž může pracovat. Její tehdejší pohled tedy zahrnoval nejistotu i vděčnost.
Píseň, ve které mohl někdo konečně vydechnout
Návratem se v roce 2016 stalo album SEOULITE a s ním 한숨 — Povzdech, známá jako BREATHE. Její text napsal Jonghyun ze SHINee, který se podílel také na hudbě.
Síla této písně spočívá v obyčejném lidském vyčerpání. Dovoluje na chvíli odložit potřebu všechno zvládat a být silný.
Ve stejném roce zazněla LeeHi také v seriálu Moon Lovers: Scarlet Heart Ryeo, mimo jiné se skladbou My Love — Má láska. Zde do příběhu vstupovala svým hlasem a soundtrackem.
2017–2018: Když se z písně útěchy stalo rozloučení
Jonghyun zemřel v prosinci 2017. Dne 11. ledna 2018 zazpívala LeeHi na Golden Disc Awards Breathe jako poctu jejímu autorovi.
Během vystoupení ji přemohly emoce a zpěv na chvíli přerušila.
Taeyeon potom veřejně vyprávěla, že k ní chtěla přijít, podpořit ji a poděkovat jí.
V této chvíli nebyla nejvýmluvnější dokonalost hlasu, ale okamžik, kdy se odmlčel. Píseň, kterou lidé přijímali jako útěchu, zpívala žena, která sama potřebovala chvíli, aby mohla pokračovat.
2019: Dospět i uvnitř písní
V květnu 2019 vydala EP 24°C s titulní skladbou No One — Nikdo a hostujícím B.I.
Při návratu mluvila především o tom, že se proměnila ona sama. Jako dospívající zpívala o lásce, které ještě nemusela rozumět. Drobné vlastní zkušenosti jí postupně dovolily do textů vstoupit jinak.
Popsala také strach, že pro veřejnost navždy zůstane holčičkou z televizní soutěže. Časem ale začala dlouhou paměť posluchačů přijímat jako blízkost: viděli ji vyrůstat a chtěli ji podporovat dál.
První vlastní věty
Součástí EP byla také její autorská skladba 20Min — Dvacet minut.
Přála si zařazovat více vlastních písní, ale zdůrazňovala, že samotné autorství nestačí. Skladba musí být dost dobrá, aby na album patřila. Hudbu už vnímala také jako odpovědnost vůči lidem, kteří ji poslouchají.
Na konci roku 2019 její smlouva s YG skončila a nebyla obnovena.
2020: Sama, ale s větším slovem
V létě účinkovala v Begin Again Korea, v červenci vstoupila do AOMG a vydala HOLO — Sama.
AOMG si podle rozhovoru pro Marie Claire vybrala i proto, že cítila zájem o sebe takovou, jaká je. Při přípravě HOLO už sama oslovovala spolupracovníky a vstupovala do rozhodování o obalu, zvuku i propagaci.
Návrat před lidi
Nabídka do Begin Again Korea přišla přes Su-hyun. Před diváky v rouškách byla nervózní: chyběla obvyklá odezva publika. Pozdější příznivé reakce jí dodaly odvahu.
Obyčejný domov
Ve volnu ráda uklízela, prala, dobře se najedla a pouštěla si staré sitcomy. Zároveň chtěla ukázat více své veselé stránky; malý počet televizních vystoupení podle ní mohl vytvářet mylný dojem, že je odmítá.
V pořadu On & Off téhož roku otevřela i běžný život mimo práci. Přání více vystupovat spojovala s tím, aby její fanoušci nemuseli tak dlouho čekat.
2021–2023: Více barev a společná cesta na pódia
V září 2021 vyšlo 4 ONLY. Vedle něžné ONLY — Jen ty — na něm byly i Savior — Zachránce s B.I a rytmická Red Lipstick — Červená rtěnka s Yoon Mi-rae.
Tyto polohy vedle sebe dávají smysl. Zasněnost, zranitelnost i chuť se bavit se mohou potkávat v jednom člověku. Album dovoluje slyšet LeeHi v širším prostoru, než jaký jí vytváří samotná pověst zpěvačky útěšných balad.
Roku 2023 vystupovala s dalšími interprety AOMG na turné Follow the Movement.
Později pro Vogue vzpomínala, že ji podněcovalo pozorovat kolegy, kteří si vozili hudební vybavení a pokračovali v práci i na cestách. Sdílené turné bylo také setkáním různých pracovních návyků.
V prosinci následoval duet se Sung Si-kyungem Alley — Ulička.
2024: Důvěra, cizí příběhy a známí spolupracovníci
Láska, do které může vstoupit i posluchač
V lednu navázala na Alley píseň My Beloved — Můj milovaný / Má milovaná.
LeeHi vysvětlila, že ji autorka deulrejang původně napsala pro svou maminku. Zobecněním názvu chtěla zpěvačka ponechat prostor i jiným podobám blízkosti. Za nejdůležitější součást vztahu sama označila důvěru a komunikaci.
Ve videích k oběma písním přenechala hlavní role hercům Choi Hyun-wookovi a Hong Su-zu. Záměrem bylo, aby příběh pomohl předat emoce. Nejde o její vlastní seriálové herecké role.
Co stojí brzký začátek
V březnovém rozhovoru pro AsiaOne se ohlédla za tím, že své povolání našla velmi mladá. Byla za to ráda, současně však cítila, že musela příliš rychle dospět.
Zpětně to osvětluje rozdíl mezi hlasem a životem: dospěle může člověk znít dávno předtím, než se tak skutečně cítí.
DUOVER
Dne 23. září 2024 bylo oznámeno její nové působení v DUOVER, agentuře založené GRAYem, CODE KUNSTem a Woo Won-jaem. Současně zveřejnila video k One Thing — Jedna věc, na jehož přípravě, natáčení a střihu se podle agentury podílela.
Další změna zázemí tedy zároveň znamenala pokračování se známými spolupracovníky a další zkušenost s tvorbou celého výsledku.
2026: Vlastní zázemí a vztah, který vstoupil na veřejnost
Odpovědnost i mimo nahrávací studio
Na začátku roku se veřejně řešila chybějící oborová registrace její vlastní společnosti. Její zastoupení se omluvilo a uvedlo, že příslušné školení i registraci dodatečně dokončilo.
Smlouva s DUOVER skončila 6. března 2026; agentura to oznámila 13. března. Zveřejněné oznámení neuvádělo důvod ukončení, proto nelze automaticky spojovat odchod s předchozí registrační záležitostí.
Dok2: hudební i osobní partner
Dne 28. března 2026 představili LeeHi a rapper Dok2 společný label 808 HI RECORDINGS a duet You & Me — Ty a já.
Ve veřejných příspěvcích si zároveň vyjádřili náklonnost: ona ho označila za svého muže, on ji za svou ženu. Jejich vztah se tak stal veřejnou součástí této nové etapy.
V jejím příběhu se tu osobní blízkost setkává s pracovním rozhodnutím. Společná píseň doprovodila začátek zázemí, za které už sama nese odpovědnost.
V květnu následovalo dvoupísňové vydání 2 EASY 2 BE HON2ST, se skladbami HON2ST a 2 EASY. Dok2 je veřejně podpořil a oslovil LeeHi jako „krásného delfína“; ona na nečekanou přezdívku reagovala pobavenou otázkou.
K jejím narozeninám 23. září 2026 jí věnoval skladbu U R MY HI a veřejné přání.
Vedle velkých návratů a změn agentur tak přibyly i docela obyčejné známky blízkosti: narozeninové přání, vzájemná podpora a společný humor.
LeeHi: vlastní hlas i mimo píseň
Její cesta má několik podob čekání: na další album, na větší jistotu i na zkušenosti, díky kterým začala zpívaným příběhům rozumět jinak.
Postupně k rozpoznatelnému hlasu přibylo také vlastní rozhodování — koho osloví, jak bude práce vypadat a s kým chce pokračovat.
Hlas ji proslavil velmi mladou. Prostor být sama sebou si kolem něj vytvářela postupně.
